Nahatch’s home

Zapatec Javascript Menu

Mt Cook NP
U jezera Pukaki poprvé vidíme bílou čepici majestátné hory Mt. Cook/Aoraki tyčící se 70km za a 3500metrů nad jezerem. Po dlouhé jízdě se koupeme v osvěžujících mléčných vodách Lake Pukaki přímo pod Cookem, paráda.

V jezeře Pukaki
V jezeře Pukaki
Mt. Cook
Mt. Cook


Mt Anette
Podél jezera přejíždíme po post-glaciálních pláních do vesnice Mt Cook village. Půjčujem mačky a cepíny a kolem šesté vyrážíme zdolat 1000 výškových metrů k chatě Mueller hut (1850m) u níž chceme postavit stan jako basecamp pro zítřejší výstup na Mt Anette. Před devátou jsme u chaty, mezi některými nocujícími turisty tropíme pozdvižení našim záměrem nocležit ve stanu. No, za prvním sněhoviskem po chvíli hledání nalézáme pěknou plošinku na dohled od chaty (vody a záchodů). Slunko pomalu klesá za vrcholy a my se kocháme výhledem na protější rámusící ledopád hory Mt Sefton, Hooker valley s jeho zvrásněným údolním ledovcem končícím stěnou kolmo padající do jezera. Hlavním terčem našich pohledů je ovšem majestáný Mt. Cook přečnívající okolní hory o dobrých 1500m. Veliká, na svou výšku neskutečně zaledněná hora. Ne nadarmo si ji Edmund Hillary vybral pro trénink na výstup na Mt Everest.

Večer u stanu nad Mueller hut
Večer u stanu nad Mueller hut
Zalitý sluncem
Zalitý sluncem

Vstáváme brzy, abychom stihli tuhý sníh zmrzlý po chladnější noci. Během vaření obligátní ovesné kaše se opět kocháme výhledy, poněkud obměněnými opačnou polohou slunce. Traverzem sestupujeme pod Anette plateu a strmým sněhoviskem s mačkami nazutými vylézáme na ledovec Anette glacier. Odtud už je to na Mt Anette kousíček po málo zvrásněném ledovci. Výhledy z vrcholu jsou opět těžko popsatelné. Hluboko pod námi se blýskají střechy hotelu Hermitage v centru Mt Cook Village, vidíme hřeben klesající k Sebastopol bluffu, varianta výstupu nahoru. Na druhé straně ledovce Mt Anette se usmívá hora Mt Sealy, přes údolí Mt Sefton a Mt Cook.

Na vrcholu Mt Anette
Na vrcholu Mt Anette
Výhled z Mt Anette
Výhled z Mt Anette

Je 11h a máme čas, výstup na Mt Sealy ale rušíme ve prospěch tréninku chytání pádů do ledovcové trhliny. Vysvětluju Zuze, jak udělat deadmana, zakopat cepín  a sestavit kladkostroj. U převěje to potom zkoušíme "naostro". Skáču přes převěj, Zuza brzdí, s problémy zakopává cepín, převěšuje mě do něj a ... cepín letí ven a já do fiktivní trhliny. Znovu, lépe, hlouběji Zuzka i přes silný tah lana přenášený do úvazku tentokrát zakopává cepín pořádně, konstruuje kladkostroj, a s vypětím sil se mě snaží vytáhnou. Když ji pomáhám tak to jde, jinak bych asi zůstal viset. No aspoň by mohla zavolat pomoc. Zkoušíme jak bych dokázal zachránit já ji, je to cosik lepší, ale stejně raději nikam padat nebudem a Zuza půjde ledovcem jako první.
Při traverzu v mačkách jsem si nějak natáhl zevní vaz nalevém koleni, nemůžu ho pořádně ohnout a tak je sestup utrpením. Pomáhám si cepínem a mezi sestupujícími turisty budím soucitné pohledy.

Ball pass
Přepověď na další tři dny je slibná, slunečno vyjma trochu deštivého dnešního dopoledne. Důvěřujem a máme v plánu přejít sedlo Ball Pass sejít dolů na Hooker glacier, traverzovat ho a nalehko vystoupit do protějšího sedla Copland pass a sejít zpět do vesnice. V DOC projistotu půjčujem za $30 osobní satelitní vyhledávač PLB a kupujem Poo pot, plastovou nádobu na guvna zabalená ve škrobových sáčcích. Nemíníme to moc používat a taky do toho nakonec sypem sušené mlíko.

Ball shelter
Ball shelter
Kempování u Ball shelteru (The Kadibudka)
Kempování u Ball shelteru (The Kadibudka)

Noha je ráno po fastumgelí léčbě trochu lepší, ťapkání po rovině zvládá. Necháváme teda auto u kempu a přec Mt Cook Village si to šinem podél silnice do Tasman Valley a dále po moréně kolem Tasmanova ledovce k Ball shelteru celkem asi 18km, 6.5h s těkýma krysama na zádech. Ledovec Tasman je ve spodní části celý zasypaný sutí, z jeho čela se odlamují veliké kry co pak plavou po jezeře pod ledovcem, zajímavé. Neméně zajímavý je samotný Ball shelter - kadibudka s namontovanou radiostanicí, na níž posloucháme večerní plánovanou relaci o počasí. Rosničky už se nenosí. Chatu co tu bývala z úsporných důvodů zrušili, ale postavili tu alespoň malou stříšku s barelem do níž se zachytává dešťová voda, která by se jinak na vyprahlé moréně hledala těžko. Stavíme stan, užíváme sluníčka a samoty, zkoumavě prohlížíme okolní kopce a odháníme dotěrné papoušky Kea.

Překvapení
Překvapení
Jižní stěna Mt Cooka - Caroline face
Jižní stěna Mt Cooka - Caroline face

Ráno se cosi posralo, bo nad náma, kolem nás a pod náma taky je mlha. Lehce z ní mrholí, nicnémě předpověď slibovala pěkné počasí, tak doufáme, že se celá deka zvedne jako na Titiroře. S pláštenkami na batozích, ukryti v Goretexu strmě stoupáme kluzkými suťovisky na hřeben Ball ridge. V husté mlze několikrát hledáme správnou cestu, cesta přes sedlo Ball pass je neznačená. Morálka je stejně jako výhledy velmi chabá. Alespoň pomalu přestává mžít. Chceme dojít k chatě Caroline hut, tam poobědvat a počkat jestli se vyčasí. Podle mapy a času stráveného na cestě odhadujem že musíme být blízko ní. No chaty nikde. Odhazujem batohy a lehce nesystematicky pročesáváme hřeben, 200metrů dolů a nahoru, chata nikde. Zato se náhle objevila obrovská, 2km vysoká Caroline face Mt Cooka jež dosud projevovala svou přítomnost jen burácejícími padajícími séraky. Ta hora je prostě obrovská, samý led, ledopád, od ledovce dole až navršek. S okolní mlhou to dokresluje mírně strašidelnou atmosféru. Při obědě, kochaje se obří stěnou, čekáme asi 2h až se mlha pořádně roztrhá. Chatu Caroline konečně objevujem asi 50m od místa kde jsme ji už hledali. Pruda. Mlha se trhá a s ní se objevují panoramatické výhledy na okolí, ANZAC peak (pík australsko-novozélandských válečných veteránů), ledovec Tasman, Mt Tasman a Mt Cook. Chata je ovšem soukromá a spaní na ni neni povoleno, akceptujem a po další hodině čekání a hrátkách s papoušky Kea vystupujeme pod ledovec Ball glacier. Zatímco upravuju plošinku pro stan Zuza vaří rybku ňamku a pak to v barevném osvětlení zapadajícího slunka zbaštíme. Podle původního plánu jsme měli dnes spát na druhé straně údolí, ale mlha a touha něco vidět a neťapkat jen v ní byly silnější. Zrušili jsme plánovaný traverz Hookrova ledovce a výstup do sedla Copland a dokončíme jen přechod přes Ball pass.

Ball pass
Ball pass
Při měsíčku
Při měsíčku

Ráno sbíháme na ledovec, navazujem se a jdem naostro otestovat Zuzčiny nově nabyté ledovcové zkušenosti. Ukazuju, kde by mohly být trhliny a rychle vystoupáme po ledovci do sedla. Otevřel se pohled na druhou stranu Hooker valley, Copland pass a náš známý Mt Sefton. Po strmém ledovci sestupujeme na druhou stranu, děláme pár drsně vyhlížejících fotek s trhlinama a pak už bez želez sestupujeme pěšinou/suťoviskem dolů. Jednou bloudíme a nacházíme správný směr a už jsme na plošině Playing fields. Odtud strmým vysněženým kuloárem klesáme rychle dolů. No, už je jasné proč se traverz sedla Ball pass chodí většinou naopak než jdeme my. Konečně jsme na moréně Hookrova ledovce a spokojeně obědváme. Zuzka mě pak při odpočinku na placatém balvanu rituálně zacepínuje. Snad abych ji už do podobných skopičin nezatahoval. Však ale já vím, že se jí to líbilo a zase pojede. Na kopec.

Na ledovci
Na ledovci
Já ho zacepínuju!
Já ho zacepínuju!

Cestou dolů se nás zachytí stařík se starožitným cepínem v ruce a nepustí se byť jsme kmitali nožkama seč mohli. Když se naše pěšina spojí s turistickou dálnicí k Hookrově ledovci, stařík významně, s lišáckým úsměvem zdraví každého turistu. Vypadá jako náš vůdce a zřetelně si to užívá. Ale byl to dobrý muž, masér z Christchurche, nabídl nám půjčení svého lezeckého matroše pokud bycho měli cestu kolem.

Sebastopol bluff
Po návratu z Ball passu si ordinujem odpočinkový den. Obhlídli jsme místní lezeckou oblast Sebastopol Bluff. Bohužel na cesty po vlastním nemáme matroš a vícedélkovky bych chtěly ještě jedno lano a helmy. Nakonec alespoň zkoumáme místní boulderingové oblasti. Docela se nám líbila stěnka u vesnice a Zuebrigens boulder u kempu a tak tam v pauzách mezi jídlem řádíme.

Sebastopol bluff
Sebastopol bluff
Výhled z bluffu
Výhled z bluffu

Ráno ale půjčujem helmy a vyrážíme na Bluff. Parádní vynýtované vícedélkovky. Konečně polozíme i něco delšího, škoda jen, že máme je 5 expresek a musíme ustavičně slízat a recyklovat je. Nu což, trochu pomaleji seč vytrvale přelízáme jednu cestu za druhou. Položené plotny, rajbáky a malé lišty s příležitostným převískem ne nepodobné Slunečním plotnám v Arcu. Zuzka si několik délek taky vytáhne a tak se náš postup urychluje. Kocháme se výhledy na údolí z výšky a po čtvrté odpoledne už máme oba dost a spokojeni, unaveni vracíme blembáky a odjíždíme z Mt Cook NP.

Pukaki boulder
Cestou podél jezera Pukaki se zastavujem na Pukaki boulderech, naposledy si pod dohledem Mt Cooka zalozíme a pak podél lake Pukaki do Tekapa.

Kostěj svalový
Kostěj svalový
Church of the good shepherd
Church of the good shepherd


Lake Tekapo
Cestou do Christchurche přejíždíme k Lake Tekapo, bratříčka jezera Pukaki s podobně mléčnou vodou svádějící ke koupání. Zastavujeme se u sympatického kostelíčka Dobrého pastýře. Z kaple je výhled přímo na hladinu jezera a zasněžené hory nad ním. Inspirující místo, jehož kouzlo kazí jen davy turistů proudící z klimatizovaných autobusů. Svlažíme rozpálená těla v mlíce a valíme dál směrem k Timaru, kde chceme nakoupit proviant a zkontrolovat místní lezecké oblasti.

Kompletní fotogalerie

Fotogalerie

Mapa

28/01/2010
A jedem zpátky do Brna

Neregistrovaný uživatel
Jméno:
Heslo:


Přidat na Google