Nahatch’s home

Zapatec Javascript Menu

Snowy mountains
Navečer jsme se přesunuli do Snowy Mountains pod Mt. Kosiuszko, nejvyšší horu Austrálie.  Tříhodinová cesta z Canberry nás dovedla až na parkovište na Charlotte Pass. Tu jsme nechali auta a v 11 vyrazili chladivou větrnou nocí na 6km vzdálenou chatku Snowman Hut. Cestou na si nás náhle skrze mraky posvítil uplněný měsíc. Docela jsme se lekli. Hlavním posláním záchraná chata Snowman Hut nám poskytla azyl hodinku po půlnoci. Probudili jsme se do chladného slunečného rána, uvařili obligátní ovesnou kaši se sušeným mlíkem a rozinkama a vyrazili po široké cestě na Kosiuszko. Jižní svahy okolních kopců byly stále pokryty sněhem a v místech, kde už sníh chyběl vylézaly první endemické alpské kytky. Nejvyšší hora Austrálie není nijak přehnaně krásná, kopce australských Snowy mountains jsou oblé, podobné našim Krkonoším. V pohoří se nacházejí jediné australské zimní resorty s až 400m vleky! Spousta jezer nad přehradami Snowy mountains hydroelectric scheme spolu s divokou, nezastavěnou přírodou, lesy eukalyptů a hopsajícími klokany dokreslovaly malebnou scenérii. Z Kosiuszka jsme pokračovali po sněhových pláních kolem ledovcových ples k plesu Blue lake. Sníh byl načervenalý po poslední prašné bouři, co přinesla pouštní písek z dalekých pouští severozápadu. Hladina jezera měnila barvy od smaragdově zelené pres temně modrou až po bíločervě zbarvené  kry vznášející se na ní. Krása. Místy zámkovou dlažbou zpevněný chodník nás od jezera dovedl k brodu přes vodnatou říčku Snowy river. Moc nechápu proč dělají dlážděné chodníky, ale mostek přes potok nevztyčí. Nu budiž. Tož zpátky do gatěk a šup brodem přes chladnou vodu. Starší dvojice australanů, jež s námi šla z Kosiuszka až k odbočce k jezeru se vody zalekla a telefonem zavolala rangery pro pomoc. Nakonec s námi taky bez problémů přebrodili a dorazivší ranger s lanem byl rád, že nemusí do vody. Kousek za brodem na nás už čekalo v Charlotte passu auto a tříhodinový přesun do Talbinga.

Talbingo

Mestečko pod přehradou nás uvítalo po desáté v noci. Zalehli jsme v karavan parku. Ráno jsme vyrazili k vodopádům Langer Falls a na kopec Mnt. Talbingo (1386m). Na hoře stála firetower - vež sloužící k pozorování požárů, bohužel zavřená. I tak byl z výšky parádní výhled do širokého zvlněného okolí, jezera přehrad Talbingo a Tumut, nedozírné eukalyptové lesy. Cestou zpět jsme nakoupili proviant, stejky, zeleninku na večerní barbekju žranici. Odpoledne jsme se okoupali v chladných průzračných vodách přehrady Talbingo, oslunili se na dřevěném molu a odjebali se porobit pečínku. Žampióny na cibulce a pivu, stejk s pečenýma bramborama, pečená dýne a nakládané cibulky.
Další den jsme se rozloučili s Katkou, v městečku Tumut vyměnili pneumatiky na Potlesku (Daihatsu Applaus) a vyrazili směr Melbourne a Great Ocean Road. Přestavili jsme se parku u města Albury, okoupali se v silném proudu řeky Murray a osvěženi hnali k odpočívadlu za Melbourne, kde jsme přespali.

04/11/2009
A jedem zpátky do Brna

Neregistrovaný uživatel
Jméno:
Heslo:


Přidat na Google