Nahatch’s home

Zapatec Javascript Menu

Abel Tasman NP
Na velikonoce za námi do Takaky přijíždí po prvním týdnu sběru jablek u Dobbiů Pavel s Ivčou, zalozíme, vaříme gulášek a společně opouštíme Takaku. Oni zpět do hokny, my na mořské kajaky. V Marahau objednáváme loď u sympatické firmičky Kahu kayaks a další den ráno v 8.30 nasloucháme bezpečnostnímu brífingu. Stan, spacák a podobné krámy posíláme motorovým člunem do zátoky Anchorage kam dnes doplujem a zanecháme loď, přespíme v kempíku v zátoce Te Pukate bay a poťapkáme pěšky zpátky do Marahau po pobřežním treku.

Připraveni
Připraveni
Doprava kajaků na pláž
Doprava kajaků na pláž

Na poslední chvíli se k nám přidávají ještě dva zmatení frantíci, zabouchnou si klíče v autě a až Zuzčina tenká ručka je zachrání. Nasazujem šprcky, seřizujem sedadla, na vodě si instruktor zkontroluje jestli se neutopíme, ukazuje jak manévrovat s lodí, jak se dostat zpět do lodi když se převrhne, dostat z ní vodu malou ruční pumpou a použít světlice by se něco fakt posralo. Pak nás vypouští s doporučením na ostrov nejezdit přímo ale podél břehu. No jen co zmizí se stočíme přímo k Fisherman Islandu. Kajak poslouchá, má kormidlo propojené s pedály je víc než užitečné a tak víceméně přímo razíme vlnkami na maličkou plážičku.

Ptákoplaška
Ptákoplaška
Vysmátý zadák
Vysmátý zadák

Vyloďujem se, zkoumáme ostrůvek a pokračujem na další, Adele Island. Najíždíme na písečný výběžek, přenášíme loďku a po chvíli se zčistajasna celý ostrov rozezpívá všemožnými hlasy ptáků, poznáváme tak hlásek Ring Bella a jiných. Voda je tyrkysová až smaragdová, podle toho jak zrovna svítilo slunko. Pletem si shagy s tučnáky, a kolem hrany ostrova jedem pozorovat kolonii tuleňů. Vyvalujou se na šutrech, plavou kolem nás ve vodě, na loď ale nevyskočí, ni se nenechají pohladit, potvůrky. Zuzka chce jednoho domů tož vezmem rovnou dva ať jim u Pernických v bazéně není smutno.
Kolem divokého výběžku Mile head se mezi skalisky propletem až do klidu naší zátoky Te Pukatea. Zlatý písek, klidná nazelenalá voda, šup do ní a poobědvat. Při vyloďování nám vlnka trochu zaplaví odšprckovaný kajak skrze ďuru po kormidelníkovi ježto pak musí otestovat rychlost ruční pumpy. Celou loď by snad pomohla vypumpovat do půl hodiny, užitečné pokud není k dispozici pevnina na níž by se loď převrátila.
V zátoce naší nezůstáváme dlouho, musíme dopravit loď do sousední zátoky Anchorage, odkud si ji odvezou zpět. Kolem výběžku Pitt Head do ní vjíždíme a v spirálovitě brázdíme její, jako zrcadlo klidné vody. Po finální koupeli a odevzdávce loďi přecházíme zpět do Te Pukatea Bay vztyčit stan, popít víno a tak.

Hrátky tulení
Hrátky tulení
Test zachrané pumpy
Test zachrané pumpy

Ráno nás probouzí východ slunce na pláži a po snídani přes Anchorage ťapkáme blátem Torrent bay estuary směrem k zeleným tůním Cleopatre pool na místní říčce. Ve stínu je kosa jak z nosa a do vody nejdem, kvačíme směrem na Marahau, cestou se povalujem na plážích co se nám líbí a ke konci už trochu znuděně vyhlížíme Marahau. Kajakem to bylo zábavnější.

Mt Arthur
Už v sadu jsme si vyhlídli horu na níž je třeba vylézt. Mt Arthur. Po velestrmé štěrkové cestě ženem bořka na parkoviště ve výšce 950m a modlíme se by nikdo nejel naproti. Nejel. Lesem po krátké chvíli  vystupujem na holý hřeben. Je jasné že Mt Arthur není ta hora, co jsme si vyhlídli, tu vidíme kousek na sever od nás, nicméně Artur slibuje kvalitnější zážitky. Vápencový hřeben hory nás dovede až do kotle pod ní, provrtaného spoustou propadaní a prasklin.

Závrty na Mt Arthur
Závrty na Mt Arthur
Siesta na vrcholu
Siesta na vrcholu

Celé to vypadá jako zkamenělá houba. Počasí máme nádherné a tak z kopce přehlížíme plata Tablelands NP Kahurangi, jeho nekonečné lesy a vrcholy na jedné straně a zátoku Tasman Bay, urbanizované okolí Nelsonu a NP Nelson Lakes na druhé.

Mt Patriarch
Večer se přesouváme sluncem zalitým údolím Motueka Valley, plném sadů, pastvin a zavlažovaném řekou Motueka do městečka Tapawera a odtud po dlouhé gravelce na Siberia flats, začátek našeho treku. Ráno vyrážíme do hor, sledujeme první etapu Wangapeka tracku, staré zlatokopecké cesty skrze hory na zlatonosné západní pobřeží. Cesta je široká, vede podél řeky Dart zpočátku širokým údolím, takže nad hlavami vidíme náš cíl Mt Patriarch. Potkáváme něžnou blondýnku s puškou na zádech, její ogar má na zádech jiný náklad - zastřeleného kance. Místní tradice velí mladým mužům vyrazit na lov kňoura a odnést ho zastřeleného zpět do civilizace kterážto ovšem bývá na kilometry vzdálená.

Úspěšný lov
Úspěšný lov
Vař, kotlíku, vař
Vař, kotlíku, vař

Před Kings Creek hut opouštíme solidní cestu, brodíme řeku a rychle stoupáme údolím potoka Kiwi. Pěšina se opovážlivě zúžila místy na nulovou šířku, o to se prohloubila, je to tady níhajmad alias blato po kolena. Nic ale není tak hrozné a jen co opustíme provlhlé jihozápadní svahy a vystoupíme výš, stezka vyschne, mokrý beech forest vystřídá nižší les s palmičkama. Tak se po šesti hodinách pochodu dostáváme na chatičku Kiwi saddle hut. Máme ji sami pro sebe, sluníme se, komicky si málem vypíchnu oko při sběru dřeva, suchou větví odpravuju brýle mimo dohled, hledám brýle bez brýlí, nacházím brýle, transportuju dřevo, sekám/lámu veletupou sekerou dřevo, rozdělávám oheň, Zuza vaří, romantika všude, víno nikde.

Mt. Patriarch (1709m)
Mt. Patriarch (1709m)
Mt Patriarch
Mt Patriarch

Ráno zasraná mlha přesouvá brzký start z půl osmé na devátou. Vyrážíme, za chvíli jsme v sedýlku na hřebeni, vane zvostra a rozchrastaným vápnem stoupáme po hřebeni na 1700m vysokého Patriarchu. Značení není, na hřebeni nezabloudíš, leda v mlze, kdo by sem v mlze lezl, se může přivalit, máš kompas, stejně by se pár tyčí hodilo. Splněno, rozhledy, my dva sami, moře s medůzami. Vracíme se a pokračujem ze sedýlka na druhou stranu hřebene. Vane zvostra, hřeben vostrý, sami bez medůz. Z výrazného vrcholku na hřebeni sestupujeme k lesu pod námi doufaje v nalezení začátku Gibbs tracku co by nás měl provést lesem zpět do údolí. Nalézáme a vostřáckým tempem klesáme k vodě, dva brody schladí znavená kolena a za pár hodin jsme zpět u Bořka.

Marlborough
Kahurangi NP jsme opustili, zastavili se v Richmondu a Nelsnu s plánem nakoupit mi rifle. Útrpné, všecko malé, nemaj vysoké chlapy, chachaři. Nakonec ale uspějem L34 není L36 ale nemožno vybírat. Kupujem trajekt na pozítří a už si to valíme scénickou silnicí lesy hlubokými, pastvinami až do Havelocku, kde se napojujem na neméně scénickou Queen Charlotte drive. Scenic road rozuměj silnice úzká, samá zatáčka, kolem samý les, výhledy občasné.

Picton
Picton
Farewell South Island
Farewell South Island

Prohlížíme několik soundů (údolí zatopená oceánem když před lety zvedl hladinu), pěkné ale chtělo by to loď, nemáme, nenajímáme, na koupání je kosa a tož jedem do Pictonu. Příjemné malé přístavní městečko nás nakrmí, napojí, připojí k internetu. To vše na jedné centrální ulicí zaplavené také kavárničkami a obchody se suvenýry.
V poledne se naloďujem na loď Wahina a scénickou plavbou modrými vodami Queen Charlotte soundu opouštíme jižní ostrov.

Kompletní fotogalerie

Fotogalerie

Mapa

14/03/2010
A jedem zpátky do Brna

Neregistrovaný uživatel
Jméno:
Heslo:


Přidat na Google