Rysy, Vysoká

 

Skialp Rysy, Vysoká

Tak jsme se konečně dostali na skialpy i do našich milých Tater. Páteční večerní příjezd na Štrbské pleso, povinné pivo ve Furkotce a převoz drožkou na Popradské pleso. Pak ještě krátká veselice v hospodě a šup na  kuťě.

Výstup na Rysy

Ráno jsme vstanuli pohodově v 7 a po osmé už stoupáme na pásech vzůru Mengusovskou dolinou. Ve stínu je chladno (ranních -18°C) a jak vystupujem výše začíná i lehce foukat takže ke slovu přicházejí i kukly.

Strmý výšvih, v létě zajištěný řetězy překonáváme s lyžema na zádech o polici níž než vede letní cesta. Potom už jen pohodový výstup k chatě pod Rysmi a do sedla Váha a kousek po planince na hřeben. Tu necháváme lyže a na mačkách dolézáme na vrchol Rysů. Kocháme se výhledy na Ľadové štíty, Vysokou, ďábelský Červený žlab.

Na vrcholu je plno, poláka potkáš všude, ne tak na jejich nejvyšší hoře. Sjezd v ufoukaném sněhu není nejpříjemnější, nicméně v sedle váha už je zníh dobrý. Pod řetězy nás zaujme stopavedoucí z jakéhosi sedýlka na hřebínku mezi Žabím koněm a Rysmi. Opět nasazujem pásy a vyrážíme. Závěrečný žlábek je trochu strmější cca 40°, sníh tvrdý, sem tam zmrzlá plotna či krusta. No nějak se sešuchtáme dolů a pak už po planinkách zpět za Zuzkou, která otočila v půlce a rychle na pivo na Popradské.

Číst dál

Tatry 2011 – Malá studená

 

Tatry – Malá studená dolina

Opět jako loni, počasí v létě mizerné ale tenhle víkend má být ideální. Nakonec vyrážíme já, Zuza, Krystyán a Pepa. Pro toho to jsou první Tatry, tak je plný očekávání. Rychlý přesun v Tatry, spaní na louce pod Štrbou.

Korosadowiczova cesta, V, Žltá stěna

Ráno ve 4:45 budíček, přesun do Starého Smokovca, ťapkání na Hrebienok, v 8 na Zamkovského chatě. Ubytování na Teryně už nebylo a i na Zamce nam řekli že jen v hospodě na zemi ve spacáku. Takže skládáme bydlík a jen s matrošem vyrážíme k Teryně. Dolina je ještě plná mlhy z právě se rozpadající studené fronty. Procházíme kolem štíhlých a vysokých borovic Limba, tatranského to endemita, pásem Klicperových borovic až k serpentinám. Tady už řídnoucí mraky propichuje hrot Žlté stěny.

Číst dál

Tatry 2010

Tatry 2010

Po dlouhém plánování a čekání na počasí se konečně sluníčko ukázalo a my vyjeli do Tater. S přehřívajícím se Kájou jsme úspěšně dorazili do Štrby, přespali na louce a ráno v 6 vyjeli zubačkou směr Štrské pleso.

Žabí koň

Na Popradském jsme potkali zbytek partie a přirali Pavla a vyrazili vzhůru Mengusovskou dolinou k Žabím plesům. U řetězů jsme uhli z cesty na Rysy a pokračovali k Žabákovi. Tuhle tůru jsem měl v hlavě už od horoškoly. Nějak mě ten ostrý hřeínek přitahoval. No nejem mě. už z dálky jsme mohli pozorovat celkem tak 30 lidí plazících se Žabě po řbetu. Nástup jsme moc netrefili a místo žlábkem jsme vystoupali pod komínek trojkovými skalami. Nad námi spousta lidí tak jsme první hodinku proseděli dole pod komínem, než se vláček pohnul a my vyzlínali nahoru, plotnou doleva a pěšinkou ke slaňovacímu štandu- Další bezmála dvě hodiny čekání nám umožnily poznat hřeínek do detailu. Konečně byla řada i na nás, slanění do Žabího sedla pak první délkou v položené střeše na vyskobovaný štand pod prvním výšvihem. Nahoru přes klíčové místo 3+ po pár lokrech na horního koně a další štand, tentokrát přes hrot. Poslední délka a už jsme na vrchu. Dolů je třeba sejít/slanit ze smyc upevněných v lokrech na vyorhákovaný štand 15m pod vrcholem, pak vzdušnějším slaněním přes převísek na malou věžičku a kousek po hřebeni k druhému štandu. Odtud slaněním dolů pod Tylkovu štrbinu. Stačí jedno 60m lano. Sestup zpět do doliny je nepěkný, travnatý, exponovaný. Skoro to vypadá, že největším problémem Koňa jsou davy lidí a nepříjemný nástup a sestup. No trochu mě moje vysněná cesta zklamala.

Číst dál