Tour de Vozka & Praděd

Jesenické skitůry Padá prašan, sjezdovky zavřené, tak můžem nechat děti bez výčitek svědomí u babičky a vyrazit do Jesu. Jako za starých čas. Brzo ráno z NJ do Koutů, pár sklouznutí v serpentinách, kdy tlačíme vůz vpřed očima a už jsme na Červenohorském sedle. Paráda, posledních 200 výškových metrů se z deště stal sníh. Krásně fučí, je mlha a teplota klesá. V těchto podmínkách se nám velice nechce motat se po Jesenických hřebenech, tak volíme dopolední šlapání ve skiareálu. I tak to není špatné. Na sjezdovkách 20cm nového skoroprašanu. Stopa šlápnutá. Stará sjezdovka téměř netknutá. Pár rozpačitých oblouků a už řádíme. Ten pocit když člověk trefí keřík a padne do sněhové peřiny až po hubu je nepopsatelný. Po dvou sjezdech se počasí umoudřuje a tak jdem do auta na oběd. Libor: “Nezapomeň si čelovku!” Zuzka: “Na co?” Libor: “No, nikdy nevíš, že …” Zuzka: “Tak já ji teda vemu”   … Číst dál

Velikonoční Kriváň a Salatín

Před Velikonocema jsme vyrazili na výlet. Postupně jsme vylezli na Salatín a Kriváň a jako odpočinek jsme se stavili na Slnečných skalách u Rajce. Fajně bylo, Valoušci nás doprovodili. Takový pravý skialpo-lezecké roadtrip. Salatín Začali jsme na Salatíně. Brzký ranní výstup po sjezdovce a pak už do amfiteátru Salatína. Cíl je to tu pořádně prozkoumat ať sem můžem případně někoho vzít. Pro začátečníky je to dobrý kopec. Zamířili jsme doprava na Brestovou a sjeli z ní zpátky dolů pěkně strmým žlábkem (40°). Cestou nahoru bylo dost tvrdo – inu severní svah, zatím bez slunka. Hodili jsme raději kousek lyže na batohy. Žlab přímo ze Salatína nás lákal, ale byl hodně zmrzlý, tak někdy příště. Tož do sedla a šup dolů rozbrázděným korytem centrálního žlabu. I tak radost veliká, nohy v plameni. Stejnou cestou zpět a na vrchol Salatína II. Centrálem už nechceme, a po krátkém průzkumu objevujem nájezd do žlábku … Číst dál

Rauristal

Rauristal

Druhý květnový prodloužený víkend se nám konečně povedlo dojet do Rauristalu. Brzo ráno jsme projeli pod zvednutýma šraňkama placené cesty v závěru údolí a dorazili na parkoviště Lenzanger (1550m).

Na parkovišti vyspávali ve stanech češi, my zaparkovali kousem od tojtojek a vybalili nadobíčko. Dnešní cíl Hoher Sonnblick (3106m) či Hocharn (3254m) nebyl ještě zvolen. Podle předpovědi se mělo počasí po poledni kazit a tak jsme nakonec zvolili orientačně snazší Hocharn.

Hocharn (3245m)

Kousek po cestě a pak po lavinové louce vzhůru pod první hang, žlábečkem nahoru nás provázeli dva rakušáci a jednoho jsme potkali jak sjížděl dolů. Na to, že bylo devět ráno docela fofr. Jak nám přeložila ona dvojice, na vrcholu nebyl bo mlhaa vitr. Nu což, jdeme dál někam určitě dojdem. Krátce nahlédneme do S žlabu Sonnblicku a přecházíme na pravou stranu doliny a hore a hore, kopec dlúhy jak cyp. Kolem se pořád honí mračna, fučí dost nepříjemně a jsme rádi za chvilková závětří. Kopec je oblíbený cestou potkáváme několik družstev v různém stádiu výstupně-sestupové pokročilosti.

Číst dál

Martell Tal

Skialp a lezení v Jižním Tyrolsku Throneck a Gamskarkogel Konec března, je čas na jarní skialpy. Původní plán jet ve více lidech bere za své s rostoucím vypruzením Zuzky prací a tak se na poslední chvíli rozhodujem posunout termín a vyrazit naslepo, bez zařízeného ubytování a jasného plánu směr Jižní Tyroly, do skupiny Ortler. Už několikrát se nám to takhle vydařilo, tak proč ne teď. Postelí vybavený Tragéd nám může jen pomoc. Přespáváme na oblíbeném parkále za Vídní a ráno v 9 dojíždíme do Grossarl Talu, do městečka Hüttschlag. Na jarní skialpy vyrážíme pozdě, sníh nepříjemně taje. Rychle se oblíkáme, nasazujem pásy a po lesní cestě stoupáme směrem k Frauenkogelu. Sledujeme tečky lidí nahoře, ale míříme dál. Na Gamskarkogel. Míjíme velkou základovou lavinu a přicházíme k romantické dřevěnici Oberharbachaml. Sledujeme stopy a ty nás vedou do řiti. Stoupáme SV svahem, je 11hodin a sníh je pořádně natátý, celý svah na … Číst dál

Dachstein – Edelgrieß

Dachstein – Edelgrieß

Počasí vypadalo slibně, tak jsme opět vyrazili na Dachstein, tentokrát na jižní stranu s plánem sjet karem Edelgrieß. Přidal se k nám Pepa s bráchou Jirkou, takže tentokrát ve čtveříci. Vyjeli jsme lanovkou na Dachstein Gletcher. Lístek pro jednu jízdu nahoru za 20EUR/os, případně celodenní za 40EUR, platí i jako mýtné pro silnici k lanovce, které jinak stojí 6EUR/os, a navíc jej lze využít na skibus z Ramsau k lanovce pokud člověk zlyžuje až tam).

Číst dál

Freeride Vrátná, Wurzeralm, Warscheneck

Freeride Vrátná

Tož jsme pobrali v práci tři dny volna, vyčkali až nasněží a vyrazili. Sněhu nakydalo na 4 lavinovku a tak jsme místo původního Gross Arl Talu zvolili lesy na Vrátné. S mezizastávkou v NJ jsme dorazili v sobotu před devátou na  Vrátnou. Riderů skoro jako sněhu. Lanovka se spustila v deset s malou výhrůžkou, že při silném větru ji zastaví a my budem muset dojezdit permici na Pasekách. Naštěstí nefoukalo. První jízda v ještě prašanem místy pokryté sjezdovce pod lanovkou.

Další ve stále ještě prašanem zasypaném žlábku k vodárně. Třetí jízda k vodárně už byla bez prašanu – jezdců mnoho. Tož jsme napočtvrté vyšlápli směrem ke Kriváni na úroveň trojnožky jakési meteostanice. Odtud traverzem lavinézního svahu, naštěstí foukalo ze severu a žlab byl vyfoukaný, na první z Kriváňských žeber a dolů. Božský prašan. Valíme dolů a já najednou letím, lyže vypnula. No nic vykopat a jedem dál. Znova tygr. A ještě jeden. Něco špatně. Zkoumám vázání, cvakám botu, má podivnou asi 1cm vůli. Zkoumám botu. Upadl plíšek na patě držící Techové vázání. Pruda, kilometry prašanu čekají a tohle. Bota drží jen na plastu. Vypadá to na další z nedostatků lyžáků od Scarpy. V tatrách Peťa třikrát ztratil přesku – odšroubovala se. To samé se stalo zuzce v Beskydech. Zlaté nýty. Opatrně sjíždíme, a dotahuju vázání na koňa, pomohlo jen trochu, no nic jedeme dál. Další jízdu zkoušíme tamtéž, nastala ale parádní bílá tma a tak traverzujem po paměti. Kdesi sjedem. Trošku hustější lesík a už jsme ve žlábku. Poznáváme jeden z Kraviarských žlabů, téměř panenský. Lyže plavou úzkým korytem. Pure fun. Teréní nerovnost, lyže vypíná, létající tygr, záhrab.

Chvíli vykopáváme lyži a plujem dál. Dá se říct, že nás to velmi baví. Stíháme poslední lanovku a dáváme sedmou jízdu. Náš žlábek jsme netrefili úplně přesně les už rozježděný. S každou jízdou je třeba jet dál a dál od lanovky, šak co, je tu krásná hmla. Dneska jsme zažili asi nejlepší prašan v živoťe a parádně si ho užili.

Číst dál

Rysy, Vysoká

 

Skialp Rysy, Vysoká

Tak jsme se konečně dostali na skialpy i do našich milých Tater. Páteční večerní příjezd na Štrbské pleso, povinné pivo ve Furkotce a převoz drožkou na Popradské pleso. Pak ještě krátká veselice v hospodě a šup na  kuťě.

Výstup na Rysy

Ráno jsme vstanuli pohodově v 7 a po osmé už stoupáme na pásech vzůru Mengusovskou dolinou. Ve stínu je chladno (ranních -18°C) a jak vystupujem výše začíná i lehce foukat takže ke slovu přicházejí i kukly.

Strmý výšvih, v létě zajištěný řetězy překonáváme s lyžema na zádech o polici níž než vede letní cesta. Potom už jen pohodový výstup k chatě pod Rysmi a do sedla Váha a kousek po planince na hřeben. Tu necháváme lyže a na mačkách dolézáme na vrchol Rysů. Kocháme se výhledy na Ľadové štíty, Vysokou, ďábelský Červený žlab.

Na vrcholu je plno, poláka potkáš všude, ne tak na jejich nejvyšší hoře. Sjezd v ufoukaném sněhu není nejpříjemnější, nicméně v sedle váha už je zníh dobrý. Pod řetězy nás zaujme stopavedoucí z jakéhosi sedýlka na hřebínku mezi Žabím koněm a Rysmi. Opět nasazujem pásy a vyrážíme. Závěrečný žlábek je trochu strmější cca 40°, sníh tvrdý, sem tam zmrzlá plotna či krusta. No nějak se sešuchtáme dolů a pak už po planinkách zpět za Zuzkou, která otočila v půlce a rychle na pivo na Popradské.

Číst dál

Kraličák, Smrk

Kralický sněžník

O Kraličáku jsem básnil už dlouho. Venku holomrazy -18°C i v Brně, tak proč nevyrazit. Chřípí lepilo víc než pásy, když jsme je nasazovali a trajdali si to z Dolní moravy po žluté značce dlouuhatananááánským údolím. Po 6km jsme začali právě stoupat. To už jsem věděl, že baterky v pípáku jsou vybité a pípák ukazuje nulu.

To ovšem neznamená, že nefunguje, baterky měly v holomrazech stále víc energie než ty, co jsem se snažil použít z čelovky. Nu což, na laviny to nevypadalo, tak jsme šli dál. Začali stoupat lesem až jsme zkřížili kralický kotel. Výhledu na vrchol se nedalo odolat, tož jsme to razili hore kopcom. Vítr sílil, sílil a až jsme došli na hřeben zesílil tak, že nás nasral a my jsme 10m pod vrcholem prchli do závětří lesa. Opět jsme vrchol téhle bájné hory nepošlapali a navíc nám omrzly nam čuně.

Číst dál

Dachstein

 

Krippenstein

V sobotu o půl 4 jsme vyrazili z Brna směr Vídeň, Wiener Neustadt, Bruck an der Mur do Obertraunu. Když jsme dorazili, pršelo. Od 1000m sněžilo, což dávalo tušit přítomnost hromad prašanu nahoře na kopci. Ten skutečně byl, ale s ním taky hustá mlha. Už to vypadalo, že z plánovaného freeridu zůstane jen šuchtání sjezdovky, nakonec jsme se ale připojili k partě čechů, co to tu trochu znali a sjeli si freeride varianou Angeralm. Parádní sjezd, dvě strmější místa do 40°, pláně, lesy, skalky. Jen ta mlha. Další varianty sjezdu (Imisl/Eisgrube a Schönberg) nám teda zůstaly na příště.

Poslední sjezd už nebyl do údolí ale na chatu Gjaidalm okdud už jsme kvůli počasí nepokračovali a přespali jsme za pěkných 10eur. Chataře tu dělá onen Nepálec co před pár lety provozoval chatu Simony, takže starý známý.

Číst dál

Grossglockner

Grossglockner

Velký zvoník, nejvyšší hora Rakous, nás lákal už dlouho, takže jsme pozměnili původní jet do oblasti Rauriser Tal (Hoher Sonnblick, Hocharn, Shareck) jsme pozměnili a vyrazili ve čt odpoledne směr Kals am Grossglockner.

Plánovat se musí

Po 600km jsme ve dvě ráno ulehli do nových péřáků na parkovišti u Lucknerhausu (1918m). K ránu -10°C a píchlá karimatka úplnou tepelnou pohodu neposkytovaly a tak jsme po 6 s příjezdem prvních rakušáků vstávali. Plán byl obchvátit Glockner a tedy vystoupit dnes na chatu Erzherzog-Johann Hütte (3451m), přespat ve winterraumu, další den sjet po ledovci Hofmannkees na ledovec Pasterzen (2500m), vystoupat do sedla Teufelskamp (3511m) a traverzem ledovce Teichsnitzkees sjet na chatu Stüdlhütte (2802m).

První ránu plánu Krystyán zasadil hned po ránu. Nevypadal úplně fit a taky nebyl, přičítali jsme to psychickému vypětí ze ztráty milovaného vozu, Sirael, co rozbili, když včera ráno dostali v Adamově smyk. Nakonec se ukázalo, že si přivezl z domu nejakou střevní virózu a po vystoupání asi 100m se otočil a sjel strávit víkend na parkoviště. Tragéd č.1 .

Číst dál

Vetternspitzen

Vetternspitzen

Zima láká do hor a tak i přes avizovanou oblevu vyrážíme v pátek z Brna směr Vídeň, Leoben, Schladming do Nízkých Taur. Jedu já, Milan a Andrew, náš cíl Vetternspitze (2524m). Po chvíli bloudění ve Schladmingu dojíždíme do centra a odtud do Obertalu až k usedlosti Tauerngold Hof (1020m). Po pár pivech spokojeně usínáme v budce autobusové zastávky.

Číst dál

Monte Sobretta

Monte Sobretta

Prázdné sjezdovky a nízká cena nás nalákala na předsezónní lyžovačku v Itálii. Podobný plán měla i ségra s Tondou a Pepínem, takže jsme vyrazili společně. Do velkého transpíka jsme ještě přibrali samorostlého instalatéra Pavla a po ose Brno-Vídeň-Salzburg-Innsbruck-Scuol-Livigno-Bormio dojeli večer do Sante Cateriny di Valfurva. Každou sobotu se v horách střídají turnusy a tomu je upraven i provoz tunelu mezi Livignem a Švýcarskem. Do deváté ranní se jezdí na sever, mezi 9-17h na jih a pak obousměrně. Pro nás to znamenalo několikahodinové čekání v koloně. Ještě že v bezcelní zóně Livigno mají tak levný chlast a skvělé sýry.

Číst dál

Schneeberg 3/2009

 

Schneeberg 3/2009

 

Datum:

21. 3. 2009

Účastníci:

Libor, Jerome

Trasy:

Schneeberg – Schauerstein (2076m)

 

Fotogalerie:

Schneeberg, Stuhleck

 
Deník

Příjezd So 20.3.2009       Zpět

V sobotu ráno jsme vyrazili v 5h z Brna do Losenheimu po trase: Brno-Mikulov-Vídeň-Wiener Neustadt-Puchberg am Schneeberg-Losenheim (cca 220km).

Výstup       Zpět

Vyráželi jsme z parkoviště u vleku v Losenheimu (780m). Po sjezdovce nahoru k chatě Edelweiss huette (1244m). Otdut je možné dostat se na vrchol Schneebergu po tzv. Fadensteigu. Ten začíná vlevo zad chatou a pokračuje přes často vyfoukaný hřebínek ke skalám (v průvodci prý I UIAA, takže mačky na nohy, lyže na záda). My jsme pro špatnou viditelnost zvolili Fadenweg, který vede traverzovou cestou pod skalami Fadenstein k chatě Krempel huette. Od ní je nahoru k Fischerhuette několik možných výstupových tras

Číst dál