Kanchanaburi & Ayatua

Krabi


Railey jsme opustili opět přes Krabi. Po přistání loďky jsme zavítali na náš oblíbený market na jídlo, ananas a shaky. Cestou městem jsme narazili na davy lidí pozorujících cosi. Ve městě právě probíhal vegetariánský festival. Blázniví čínští budhisté tady celý týden projevovali úctu všemu živému krvavým sebepoškozováním. Propíchnuté tlamy, mačetama a žiletkama nařezávané jazyky, bičovaná záda a tanec pod bouchajícími petardami byly hlavními pomocníky pro  dosažení tranzu.
Nazítří jsme se podívali do mangrovníkového lesa. Stavaři zrovna opravovali na kůlech zbudovaný chodník, takže jsme krkolomě přecházeli po úzkých prknech z jednoho podpůrného pilíře na druhý. Troška adrenalinu nezaškodí, naštěstí už byla většina chodníku opravená, tak jsme se mohli kochat labyrinty kořenů, bahna a mokřadů. A navíc ten blahodárný stín.  
Ve čtyři odpoledne jsme pak vyrazili směr Bangkok (350B). Ráno v 6 nás autobus vysadil u Khao San, pršelo a my se potřebovali na 730 dostat na nádraží Bangkok Noi odkud odjíždějí vlaky směr Kanchanaburi. Poté co jsme odmítli taxikáře a ten nás na odplatu počastoval krásným Fuck you, vzali jsme tuktuka za 52B. U nádraží jsme prošli market se zeleninoum masem a pochutinama, dali snídaňovou polívku a koupili trs banánů na cestu a nastoupili do vlaku.

Číst dál

Jih Thajska

Jih Thajska


Tak jsme kol 10.30 vystoupili z busu na nádraží pro turisty u Krabi, odkud jezdily jen předražené tuktuky a úslužní thajci se snažili naplánovat další pobyt pasažérů. Příznačné je, že pět minut předtím zastavoval bus na nádražíčku, kde vystoupilo celé thajské osazenstvo autobusu a odkud navazuje spousta levných upravených pickupů Sawnthaew (z busu do centra za 20B). No, blbí zápaďáci (taky farangové, westerns).  

Wat Tham Seua

Tuž jsme odešli pěšky k 4km vzdálenému Wat Tham Seua (Tyger Cave Temple) – chrámu v tygří jeskyni. Byla neděle, všude spousta thajců, z ampliónů zněly motlitby, po stromech poskakovaly opice, ve stáncích voněly levné pochutiny. Obešli jsme celý chrámový komplex, viděli cely mnichů vyzděné pod jeskyními převisy, jeskynní svatyně a nakonec jsme se po více než 12 stech schodech místy i 40cm vyškrábali v poledním hicu potem splavení na vrchol skaliska ozdobeného sochama Buddhy a malými svatyněmi. Krásné místo, krásné výhledy na východní roviny s plantážemi banánů, kokosu, jižní nedozírné plochy Adamanova zálivu a západní vápencová skaliska. Rozeznali jsme město Krabi i náš dnešní cíl, zrovna deštěm zahalené Railey.  

Číst dál

Kho Tao

Kho Tao

Příjezd

V půl šesté ráno teprve začínalo svítat a náš mrazivý VIP bus (klimatizace byla celou cestu zapnutá na maximum) nás vysadil na molu v Chumphonu. S nohama konečně zanořenýma do slaných vod Thajského zálivu jsme pozorovali východ slunce a čekali na odjezd našeho katamaranu Loprayah. Lodě jezdí z Chumphonu na Tao dále přes Panghan a Samui až do Suret thati. Člověk dostane při naloďování na tričko nálepku s cílovou destinací, aby byl pěkně rozeznatelný. Toho využívají nahaněči ostrovních potápěčských agentur aby už na palubě chytili turistu. Agentur je na Koh Tau přehršel, takže čím dříve uloví, tím pro ně lépe. Všechny agentury nabízejí Open Water kurzy zhruba za 9000B s ubytováním a jídlem na 3-4 dny. Asi je to poměrně rychlokurz, nicméně cena je dost slušná, ale odmítli jsme. Katamaran svištěl po hladině rychlostí 50km/h takže jsme za půldruhé hodiny vystupovali na molu ve vesnici Mae Haad Village na 67km vzdáleném ostrově Kho Tao. Odrazili jsme útoky taxikářů a podél pobřeží jsme se vydali na jih k pláži San Nuan, kde nám Lonely Planet radil levné bungalovy. Našli jsme a ubytovali se u překrásné pláže v bungalovech Sai Thong Resort po trošce smlouvání za 300B/noc. Místo je to krásné, bez lidí, dostupné motorizovanou dopravou prakticky jen na taxi lodí po vodě. Jídlo a pití tu bylo dražší, tak jsme každý den chodili asi půl hodinky džunglí a mezi bungalovy do města.

Číst dál

Bangkok

Bangkok

Z Chiang Mai jsme v 6 večer vyrazili na jih. Nejprve tzv. VIP busem do Bangkoku (350B/os). Autobus byp překvapivě prostorný, sedadla se dala sklopit do pololehu, tak jsme se i trochu vyspali.
Náš plán byl nechat někde velké krosny s věcma na Zéland (stan, spacáky, teplé oblečení, atd.), pobýt den a večer vyrazit ja jih na ostrov Koh Tao.
Autobus nás vysadil u baťůžkářské ulice Kao San o půl šesté ráno. Taxíkem za 100B jsme přejeli na nádraží v očekávání úschovny zavazadel. Byla tam, ale za 100B/krosnu/den. To bylo strašně moc tak jsme vyrazili hledat úschovnu zpět ke Kao San. Byli jsme nakonec úspěšní v cestovce  Travellers. Za jakýkoliv batoh tady chtějí 5B/den.

Číst dál

Thajská jídla

Jídlo Thajci přý myslí na jídlo neustále. Třeba, pokud se thajci zdraví, tak místo našeho “Ahoj, jak se vede?” použijí “Kin khao leo?” neboli “Už jsi jedl?”. Odpovědí pak je “Kin leo” pokud člověk jedl, případně “Yang leo”, pokud ne. Jíst znamemá v Thajsku jíst rýži (kin = jíst, leo = rýže), Lidi tady prostě jedí rýži a cokoliv, co se jí “s rýží” (khap khao), se přidává jen k jejímu ochucení. Thajci rádi sdílejí jídlo ve skupině. Každý má svou misku rýže, uprostřed stolu jsou hlavní jídla – kari, polévky, nudle a osazenstvo stolu si bere, na co má chuť. Nože thajci nepoužívají sic jsou pro ně symbolem násilí. Mají tedy v pravé ruce lžičku, v levé vydličku, kterou obvšem do pusy nedávají, pouze přihrnují jídlo na lžíci. V případě čínských jídel (nudlí, nudlových polévek) potom používají hůlky. Hlavní jídla Masaman Curr – mladé fazolové lusky s mrkví, bramborou, … Číst dál